Historie naší školy

První zmínky o škole pocházejí z roku 1786. Děti ji navštěvovaly dobrovolně a vyučovaly se nejprve v tehdejší obecní strážnici, později v hostinci č. 105. Prvními učiteli, kteří zde učili, byli František Anton Entner, Johann Wendl a Johann Jelinek. Další zmínky jsou o škole v panském dvoře Mierhof, kde byla jednotřídka.

Od roku 1831 byla škola rozšířena na dvoutřídku pod patronem Georgem Ritterem z Lichtenbergu. Počet dětí se zvyšoval. Stávající prostory přestávaly vyhovovat a muselo začít vyjednávání o postavení nové školy. Bylo zhotoveno 8 plánků pro různá místa a celkem zasedalo 12 komisí pro danou stavbu.

28. 10. 1895 byl zakoupen od místního starosty Lamberta Hauswirtha selský dvůr. Stavitel Wittek vypracoval plán, který byl schválen okresním inspektorem.

Stavba začala 8. 5. 1899 stavitelem Schweighoferem ze Znojma a 20. 11. téhož roku byla zkolaudována.

Roku 1912 byla škola nucena pro velký počet žáků zřídit jednu náhradní třídu, ve které se učilo až do první světové války.

Život školy mezi první a druhou světovou válkou je zmiňován v kronice obce, texty jsou psány kurentem a jsou pro nás těžko čitelné, přesto se nám podařilo díky překladu pana Otto Langa zjistit některé zajímavosti z tohoto období. Během války zařídil nadučitel J. Grulich půldenní vyučování ve druhé a třetí třídě, protože učitelé museli narukovat.

prosinci 1914 vyrobila děvčata ze zdejší školy 24 párů ponožek, 6 čepic a 800 párů vložek do bot pro vojáky, aby v zimě na frontě nemrzli. Pro raněné vojáky byla uspořádána sbírka prádla a potravin.

V roce 1915 navštívilo školu 9 dětí italských běženců z jižního Tyrolska. Škola vyhlašovala i mimořádné prázdniny z různých důvodů, např. pro nedostatek uhlí nebo z důvodu obdělávání pole. Zameškané hodiny byly vždy nahrazovány, každý den bylo vyučování prodlouženo o hodinu, ve čtvrtek se vyučovalo odpoledne a dokonce byl prodloužen i školní rok. V jednom případě do 15. 7. (1917) a v druhém případě až do 27. 7. (1919).

17. 11. 1918 byly Strachotice obsazeny 1. jednotkou československé roty. Vojáci obsadili 2. třídu v 1. poschodí, proto bylo přerušeno vyučování.

březnu 1919 se vojsko přestěhovalo do 1. třídy v přízemí, a proto se mohlo v 1. poschodí začít vyučovat. Po odtáhnutí vojska v květnu 1919 mohlo začít normální vyučování.

O učitelském sboru kronika také hovoří. 25. 11. 1918 nastoupil učitel Cyril Jiříkovský. V srpnu 1919 se vrátil z italského zajetí učitel Richard Haase.

Školní rok 1919-1920 byl zahájen 14. 9. 1919. Protože bylo v nové Československé republice mnoho německých škol a tříd zrušeno, byla ve dnech 8. a 9. října 1920 vyhlášena školní stávka - demonstrace za práva německé mládeže na německé škole.

Historie školy po 2. světové válce je zmapována v kronice obce a současně ve dvou školních kronikách - protože historie strachotické a micmanické školy se prolínaly a navzájem doplňovaly.

Od počátku června 1945 začal na přípravě nového školního roku pracovat učitel Jan Houzar a měl též ve správě obecnou školu v Micmanicích, kde byla zřízena měšťanka. První české vyučování bylo zahájeno 3. září 1945. Bylo zapsáno celkem 123 žáků. Řídícím učitelem se stal Jaroslav Kopřiva a učitelský sbor měl další čtyři členy.

Pro školní rok 1948-1949 se změnil název Obecní školy na Národní školu a pan řídící byl přejmenován na ředitele školy. Po válce byl nedostatek učitelů, proto se učitelský sbor každoročně měnil a do řad se dostali i absolventi gymnázií, kteří si svá studia doplňovali dalším studiem v Brně.

Po válce se počet žáků zvyšoval, v roce 1948-1949 vznikly dvě první třídy, bylo třeba vytvořit dvě paralelky v jednom ročníku. Celkový počet žáků vzrostl na164.

V roce 1952 prodělala zdejší škola značné změny, byl obměněn učitelský sbor a ředitelem se stal Alois Pazourek. Počet žáků byl stále vysoký 166. V následujícím roce, po vydání Nového školského zákona, byla zřízena osmiletka v Micmanicích, která v sobě zahrnovala i Národní školu ve Strachoticích. Ředitelem osmileté školy byl Josef Fortelný a zástupcem ředitele se stal Alois Pazourek. Učitelský sbor se skládal z devíti členů, školu navštěvovalo 271 žáků, kteří naplnili všech osm tříd.

Začátek školního roku 1960-1961 byl neobyčejně slavnostní. Poprvé v dějinách dostali všichni žáci učebnice a pomůcky zdarma. Škola měla celkem 13 tříd a 17 učitelů. Školní docházka byla prodloužena na devítiletou a do nově zřízené deváté třídy chodili žáci dobrovolně. Škola měla rekordních 351 žáků.

Šedesátá léta ve škole probíhala v poklidu, byla vyměněna okna, škola byla několikrát vymalována, při jednom malování se hlavní role zhostili i rodiče, aby děti mohly nastoupit do pěkných prostor. Byla opravována také střecha, jejíž oprava na obou budovách stála 25 tisíc korun.

V roce 1966-1967 nastoupilo do první třídy pouze 10 žáků, proto muselo poprvé v historii dojít ke spojování tříd. První třída byla spojena se třetí třídou.

V letech 1970-1971 ve Strachoticích proběhla generální oprava školní budovy, a proto se žáci učili v Pohostinství Jednoty v Micmanicích, na místním národním výboře a ve „vile". Ředitelem školy byl Jiří Beneš, učitelský sbor měl 11 učitelů, školu navštěvovalo 171 žáků.

Od 1. 9. 1972 byla zřízena první družina mládeže.

Ve školním roce 1973-1974 byla pro malý počet žáků zrušena 9. třída a žáci jezdili do Jaroslavic.

Ve školním roce 1975-1976 byl zrušen 6. - 9. ročník ZDŠ a ve strachotické škole zůstala pouze národní škola 1. - 4. ročník.

Od roku 1979-1980 byl ředitelem školy Otakar Brýna, který zde ve funkci pracoval do roku 1984-1985, po něm se ředitelství ujala Miloslava Herzigová, která ve škole pracovala až do roku 1997.

Ve školním roce 1995-1996 proběhla přístavba jedné třídy, škola byla opět pětitřídní a navštěvovalo ji 75 žáků.

Musíme zmínit o paní Elišce Strnadové, která působila na naší škole nejdéle ze všech učitelů a je živým pamětníkem nové historie školy. Nepřetržitě zde pracovala od roku 1964 do roku 1997.