Školní poradenské pracoviště a rady pro rodiče

Vedoucím Školního poradenského pracoviště na naší škole je paní učitelka Mgr. Věra Kyliánová – výchovný poradce.

Členové: Mgr. Iva Hřibová, Mgr. Bohumila Bajglová

Hlavním cílem poradenských služeb je poskytovat kvalitní poradenské služby žákům, zákonným zástupcům a pedagogům v následujících oblastech:

1. zajištění péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
2. péče o žáky nadané a žáky s neprospěchem
3. prevence rizikového chování a školní neúspěšnosti

Konzultace pro žáky – každý čtvrtek od 12:20 hodin do 13:00 hodin (případně dle domluvy).

Konzultace pro rodiče – v době konání třídních schůzek nebo po předchozí telefonické domluvě.

Minimální preventivní program pro daný školní rok najdete v sekci Rizikové chování.

Základní informace

1. Školní poradenské pracoviště (dále jen ŠPP) zajišťuje poskytování preventivních, intervenčních, poradenských a konzultačních služeb bezplatně pro žáky, zákonné zástupce i pedagogy. Snaží se jim pomáhat při zvládání a řešení výchovných a výukových obtíží.
2. ŠPP úzce spolupracuje s vedením školy a dalšími pedagogickými pracovníky, především s třídními učiteli. Dále zajišťuje pravidelnou komunikaci se zákonným zástupcem žáka a pravidelně komunikuje se školským poradenským zařízením (PPP, SPC). V případě potřeby spolupracuje škola s orgány státní správy jako je například OSPOD či Policie ČR.
3. S veškerými informacemi poskytovanými v rámci činnosti ŠPP je nakládáno v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů.

Co by měl umět prvňáček?

Při nástupu do školy znám, umím…

Před nástupem do první třídy by se rodiče také měli více zaměřit na to, co dítěti dělá problémy a co by se dalo během letních měsíců dotáhnout. Vůbec to nemusí být počítání nebo poznávání písmenek. Děti by se měly naučit, jak se samostatně obléknout nebo si zavázat tkaničky na botách. Na rozdíl od školky s nimi už také nikdo nebude chodit na záchod a říkat jim, že si mají umýt ruce. Měly by se také naučit jíst velkým příborem, který je těžší, větší a dětem se s ním hůř zachází. Prvňák by měl samozřejmě znát celé své jméno, adresu a telefonní číslo rodičů. Měl by vědět, do které školy a třídy chodí. Musí dobře znát své pomůcky, aby si je poznal. Nejlepší je všechno, od aktovky po poslední pastelku, podepsat. Dítě také musí vědět, že si nesmí brát nic od cizích lidí, že s nimi nesmí nikam chodit a ani nastupovat do cizích aut. Musí vědět, na koho se má obrátit, pokud ho někdo obtěžuje. Prvňák by také měl mít natrénovanou cestu do školy.

A na závěr ještě jednu radu: Psychologové doporučují, že právě u předškoláků je dobré procvičovat soustředění. Zkuste své ratolesti přečíst pohádku a stopněte si, jak dlouho vydrží poslouchat. Sledujte, jak dlouho si vydrží kreslit, listovat v knížce. Dobu soustředění si zapište a cíleně ji protahujte. Budete-li si s dítětem číst, kreslit, povídat, stříhat či skládat z papíru pravidelně, doba soustředění se bude zvyšovat. Porovnávat samozřejmě můžete jen stejné typy činností. Pohádka děti přiková k televizi na půl hodiny, zatímco předčítání stejné pohádky ho zaujme na podstatně kratší dobu.

Jaké znalosti má tedy mít prvňáček?

1. přiměřeně se orientovat ve světě kolem sebe;
2. být samostatný a soběstačný, umět se obléknout, obout, najíst a zvládnout základní osobní hygienu (patří sem i úklid po hře);
3. znát své jméno, příjmení, adresu, povolání rodičů;
4. poznat základní barvy a pojmenovat základní geometrické tvary;
5. znát názvy běžných zvířat, rostlin, povolání, věcí denní potřeby;
6. chápat pojmy větší-menší, první-poslední, nahoře-dole, nad-pod;
7. vyjmenovat číselnou řadu alespoň do pěti;
8. dodržovat pravidla chování, podřídit se pokynům, i když jsou pro něj nepříjemné;
9. správně vyslovovat a mít přiměřenou aktivní i pasivní slovní zásobu.

Zdroj: www.rodina.cz

Užitečné rady pro nákup školní brašny a její používání naleznete ZDE.

Jak správně psát a kreslit ZDE.

Jak vyplnit volný čas dětí?

• svcznojmo.cz
• www.zusznojmo.cz
• www.yamahaskola.cz/cs/kontakt

Vývojové poruchy učení a chování

Vývojové poruchy učení

DYSLEXIE (porucha čtení)

Varovné signály:

1. Záměna zrcadlově podobných písmen (b – d ; p – d ; p – b ;  n – u). Nerozeznávání písmen tvarově blízkých (m – n; k – h) a zvukově podobných (v – f ; h – ch ; t – d ; s – z). Těchto chyb se dopouští jak při čtení, tak při psaní.
2. Žák druhého až třetího ročníku nezná spolehlivě všechna písmena abecedy, nejistě slabikuje, nerozeznává švy slov, neumí spojovat písmena ve smysluplná slova.
3. Žák přehazuje písmena a slabiky ve slovech, vymýšlí si slova, odhaduje je podle možného významu v textu nebo podle některých grafických signálů. Plete např. slova samo – maso, psát – spát atd.
4. Žák těžko skládá slova ze slabik a nezvládá jejich rozdělování, dělá mu potíže číst víceslabičná slova. To souvisí s poruchou orientace v prostoru.
5. Žák nespolehlivě a spíše náhodně rozlišuje měkké a tvrdé slabiky.
6. Nerozlišuje krátké a dlouhé samohlásky, chybuje v umísťování interpunkčních znamének.
7. Obtížně chápe a čte dlouhá a složená slova nebo sousloví. V jejich reprodukci potom chybuje i při přepisu, přičemž chyby, jichž se dopustil, nevnímá, a není tudíž schopen je opravit.

Náprava: Trpělivost, brát ohled na jeho individuální tempo, dbát na pečlivost v nácviku s minimem zafixovaných chyb. Metody slabičného čtení, nácvik rychlého čtení slabik a slov s pomocí odkrývacího okénka, užívání barevných písmen, zvukových signálů  k nácviku kvality hlásek a jejich délky.

DYSGRAFIE (poruch psaní)

Hlavní projevy jako u dyslexie, avšak mají písemnou podobu. Patří mezi ně například:

1. Záměna písmen, která jsou si vizuálně podobná ( m – n , r – e , u – n , h – b atd.).
2. Zrcadlová záměna písmen ve slově ( např. spal – psal).
3. Vynechávání částí slov, písmen, chyby v psaní interpunkčních znamének, hlavně háčků nad sykavkami.
4. Vynechávání krátkých slov, předložek, spojek, přičemž tyto chyby není žák schopen odhalit a opravit.
5. Neúpravné, mnohdy nečitelné, jakoby nedbalé písmo, které se často nedrží na řádce. Kvalita písemných projevů takových žáků příkře kontrastuje s jejich mluveným projevem a s jejich intelektovými předpoklady.

DYSORTOGRAFIE (porucha pravopisu)

Tato porucha ještě více posiluje rozpor mezi mluvenou a psanou formou projevu žáka. Neschopnost osvojit si gramatickou normu se netýká celé gramatiky, ale výběrově jen některých specifických jevů, například psaní i – y, nerozeznávání sykavek, nedodržení délky samohlásek, nerozeznávání hranic mezi slovy. Odstraňování těchto chyb je velmi náročné, přesto však na ně nelze rezignovat. Je třeba se vždy řídit radami odborníků a důsledně dodržovat jimi navržené postupy nápravy.

DYSKALKULIE (porucha počítání)

Diagnostikuje poměrně zřídka.
Nejčastějším projevem je zrcadlová záměna číslic (36 – 63), záměna číslic podobných (3 – 8, 6– 9). Může se projevit i tak, že žák „plete“ jednotlivé matematické operace ( sčítání, odčítání, dělení, násobení). Dyskalkulie je záležitostí velmi složitou, příčiny a projevy jsou velmi různé.

Je třeba si uvědomit, že do zvládnutí matematických úkonů je třeba zapojit mnoho dovedností, z nichž každá může být nějak poškozena.

Náprava: názorná práce, řazení prvků podle velikosti, zobrazování prvků, vkládání geometrických tvarů do odpovídajících výřezů v desce, kostce apod. Používání čtvercové sítě, počítadla, tabulky násobků, číselné osy, kalkulačky.

Vývojová porucha chování

LEHKÁ MOZKOVÁ DYSFUNKCE (LMD)

je způsobena nezralostí nervové soustavy. Příznaky LMD se projevují v oblasti citové, motorické, poznávací, ale úroveň inteligence bývá zásadně nedotčena. Je nejčastější příčinou výchovných zprostředkovaně i vzdělávacích obtíží v mladším školním věku. S dospíváním tyto potíže odeznívají.

Hlavní příznaky:

1. poruchy pozornosti a soustředěnosti;
2. hyperaktivita – motorický neklid, hravost, živost, neustálý pohyb rukama, třesy nohou;
3. okusování předmětů;
4. emoční labilita – výrazné výkyvy nálad bez zřetelného důvodu, nedostatečná sebekontrola;
5. nezvládání norem chování, výrazná dráždivost, chování bez zábran;
6. poruchy učení – neschopnost zvládnout běžnými pedagogickými prostředky osvojení;
7. základních dovedností číst, psát, počítat, i když je inteligence neporušená;
8. poruchy myšlení, řeči a paměti – nedostatek abstrakce, nesouvislost v myšlení, vad;
9. výslovnosti, komolení slov;
10. zvláštnosti v sociálním chování – neschopnost dodržovat základní společenské normy;
11. nezvládnutí vykání, formálního kontaktu s dospělými, snaha se vlichotit, lehkovážnost;
12. výrazná nerovnoměrnost ve výkonnosti a nevyváženost reakcí.

Je nezbytné správně diagnostikovat situaci žáka tak, aby nebylo specifické chování zaměněno za vzdorovitost, vzpurnost, aby žák nebyl obviněn ze schválností a aby vzdělávací potíže, které se k obrazu LMD přidávají, nabyly považovány za nedostatek schopností a za nedostatek inteligence.

V případě, že se u vašeho syna či dcery některá z těchto poruch objeví, nebo máte-li podezření na některou z uvedených poruch, obraťte se na Pedagogicko – psychologickou poradnu ve Znojmě, kde diagnostikují stav vašeho dítěte. V případě prokázání poruchy stanoví nápravné postupy, jak pro rodinu, tak pro školu.

• Žádost o uvolnění z Tv